Moje první tetování

Po dlouhé době jsem opět zpět. Všechno teď bohužel bylo o něco hektičtější, než bych chtěla. Našli(la) jsem byt, potom jsme museli podniknout super skvělé stěhování, všechno tady nějak rozmístit, do toho chodit do práce a ještě začala škola, kde po nás v každém předmětu chtějí nějakou seminární práci nebo něco tomu podobného případně rovnou online kurz, který mi zabírá mnohem více času, než bych si přála. Ve zkratce je toho hodně a když je zrovna volno, tak buď spím, jím, vařím nebo koukám na seriály nebo Youtube. A taky docela dost přemýšlím, za což jsem na sebe celkem pyšná, jelikož jsem letos v rekordním čase vymyslela vánoční dárky pro všechny členy rodiny a kamarády, a dost velkou část už mám dokonce i nakoupenou. Což je pro mě za poslední léta velký úspěch. No a během toho všeho shonu jsem si ještě stihla nechat ostříhat vlasy (nejlepší věc na světě) a nechat se tetovat.

Když jsem byla mladší, tak jsem na tetování měla dost rozporuplné názory. Děsila mě představa, že je to na celý život a taky jsem se bála bolesti. Říkala jsem si, že když mi stačí oděr krve, který trvá asi tak deset sekund, na to, abych s sebou sekla, tak jak bych pak měla dát tetování. Po čase se mi ale tetování začala líbit a já ode všech okolo slyšela, jak to vůbec nebolí a obdivovala jsem nádherná tetování na ostatních lidech. A nakonec jsem už byla víceméně rozhodnutá, že bych se taky chtěla nechat tetovat. Jenže jak se znám, tak bych o tom pořád jen mluvila a nic by se nedělo. Proto je potřeba si vše napevno domluvit, abych už z toho nemohla ven. A tak jsem to taky udělala. Objednala jsem se do tetovacího studia Bar Tattoo v Brně s myšlenkou, že kdyby něco, tak to přece bude minimálně půl rok čekání, tak kdyby něco tak budu mít čas se rozmyslet. Když mi slečna napsala, jestli bych mohla přijít příští týden, tak mi trošku zmrzl úsměv na rtech. Nakonec jsme se dohodli na termínu až za dva týdny, abych tam mohla jít ještě s kamarádkou. 

Původní návrh

Z počátku jsem měla vybraný motiv náramku (na vyhledávání motivu tetování doporučuji Pinterest), ale musela jsem na to neustále myslet a kdykoliv jsem si to představila na své ruce, tak mě přepadla taková zvláštní úzkost. Nejspíše to bylo způsobeno tím, že mi nebyla moc příjemná představa, že bych tím náramkem ve své podstatě měla oddělenou ruku od zbytku těla. Nakonec jsem tedy svůj návrh změnila a s výsledkem jsem byla náramně spokojená. 

Současný návrh, překlad: Znej svou cenu.

Před tetováním jsem ještě musela na účet uhradit zálohu, zbytek se pak doplácel na místě. V tetovacím salonu jsem čekala asi pět minut, než jsem přišla na řadu a v tom největším lijáku jsme museli přebíhat do zadnějšího studia, kde byla moje tatérka. Okamžitě jsme si všichni začali tykat a bylo to velice příjemné a osobní. Můj motiv si nahrála do počítače, kde vytvořila několik velikostí. Vše to pak vytiskla a vystřihla a nechala mě si vybrat velikost jakou bych chtěla, nechala mě přiložit si to na místo a prohlédnout si to v zrcadle. Zvolený motiv si poté obkreslila na inkoustovací podložce, díky čemuž vytvořila razítko, které mi poté obtiskla na ruku. Opět proběhla kontrola, zda se mi to tak líbí, nebo zda bude nějaká změna. No a pak se šlo tetovat.

Inkoustová předloha

Tetování

Proběhla desinfekce a tak dále a tak dále, to tady asi nemusím popisovat. Tipuji, že každého zajímá jen jedno: Bolelo to? Tetovat jsem se nechala na přední stranu ruky kousek za zápěstím, což je místo celkem citlivé. Samotnou mě překvapilo, že tetování trvalo asi jen 2 minuty. No a bolest? Nebylo to nic příjemného a dost tam pracovala i psychika jelikož jsem měla přímo před očima jehlu, která mi to šila do ruky asi taky stokrát za sekundu. V některých místech to docela bolelo ale nebylo to nic nepřekonatelného. Nepříjemné mi přišlo obzvláště to, že vzhledem k tomu, jak rychle ta jehla kmitala a píchala mi inkoust do ruky, tak mi pak zbytek ruky nepříjemně brněl. To pro mě bylo asi nejvíce nepříjemné. 

Před tetováním jsem také byla dost nervózní, ale celkem rychle to ze mě opadlo. A co se musí nechat, tak jelikož jsem celou dobu během tetování byla v napětí, tak se mi potom chtělo trošku omdlít, ale opět to nebylo nic hrozného. To je prostě jen můj problém s jehlami. 

Tetování jsem pak měla zabalené do černé folie a měla jsem ho hodinu nechat odpočívat a poté sejmout, omýt a namazat Bepanthenem. 

Kdyby vás zajímalo, jak vypadá igelit...

Péče po: 

Tetování jsem měla omývat a mazat třikrát denně po dobu tří týdnů, kdy se tetování hojilo. Tři týdny jsem rovněž nemohla do bazénu nebo si dát vanu. Cvičit jsem měla zakázáno asi dva dny. Otok po tetování splaskl zhruba za tři dny.

Tetování po sejmutí folie - je trochu vidět otok.

Jelikož se jednalo o tetování malé a jemné, tak ve své podstatě bylo zahojené již za týden, ale definitivně to bylo až po třech týdnech. Zhruba po týdnu se tetování začala loupat a odpadat z něj jemné stroupky. Ty se nesměli trhat ani nijak odírat. Což jsem se zuby nehty snažila nedělat, protože na tohle jsem strašná. 

Tetování mám nyní již plně zahojené a jsem moc ráda, že jsem se odhodlala jít na něj a v duchu si už plánuji další a v realitě plánuji na něj začít šetřit. Tak snad bude pokračování někdy po Vánocích. Doufám, že vás článek povzbudil, pokud třeba stejně jako já váháte, zda do toho jít, případně vám dodal informace, které je celkem fajn vědět, předtím než poprvé sednete pod jehlu tatéra. 

Tetování v současné době.