Vím, že ne každý to tak má, ale zároveň taky věřím, že někde tam venku je víc bláznů jako jsem já, co prostě tak nějak mají potřebu a tíhnou k tomu ozdobit si každé místo, ve kterém pobývají, a to i když je to třeba jen na dobu studia. Pro mně osobně je neuvěřitelně důležité se v daném místě cítit příjemně a pozitivně, a hodně to ovlivňuje i mou náladu či produktivitu (někdy teda v negativním slova smyslu, protože místo psaní eseje sedím a čumím na krásnou kytku, co mám na parapetu). Jelikož jsem ale z větší části pořád student, tak si úplně nemůžu dovolit investovat do dekorace svého pokoje nějaké extra velké množství peněz. Plus nejsem jediná, kdo tento pokoj obývá, takže samozřejmě musím brát zřetel i na spolubydlící (která je neuvěřitelně skvělá a dovolila by mi tady mít asi i slona, ale jistě všichni chápete, co tím chci říct). V tomto článku jsem se tak nějak rozhodla zachytit postřehy, které jsem během své roční "cesty" nasbírala a díky kterým je pro mě můj pokoj místem, kde ráda trávím čas a kde se cítím dobře.
1. Police ALBERT
IKEA je tvůj kamarád. A vlastně i nepřítel. Tak nějak tam člověk vždycky jde s cílem ušetřit za jednotlivé kousky nábytku a přitom odejde s nepotřebným množstvím svíček, dek, povlečení, ramínek a kdoví čeho ještě a o dalších pět set lehčí. Každopádně při shánění této police to byl celkem boj. Vyhlédla jsem si ji na internetu a dokonce se na ni i jela podívat, ale vzhledem k tomu, že to bylo krátce před výplatou a stěhování mě stálo víc, než jsem čekala, tak jsem si ho zatím nemohla koupit, ale byla jsem už 100% rozhodnutá, že Albert je něco, co potřebuji mít ve svém životě. Když jsem pro něj jela po druhé, tak ho neměli. Napotřetí, co jsem poctivě každý den kontrolovat stav zásob online, ho už měli a já ho mohla vesele stavět doma. Dá se to i se šroubovákem, ale určitě doporučují si od někoho zapůjčit vrtačku, protože vám to ušetří spoustu nervů. A nyní abych se dostala k jádru věci. Pokud nejste tak úžasní a odhodlaní, že jste schopni minimalismu a vyžijete jen s pár základními věcmi, tak jistě vlastníte spoustu věcí jako já. Dost blbostí, které prostě jen tak z nostalgie nemůžete vyhodit, ale zároveň, jsou-li neustále na očích, tak působí dost nepořádně a chaoticky. Nejlepší a nejlevnější řešení jsou podle mě krabice.
- Vejde se do nich HOOODNĚ věcí
- Mají krásné designy, takže je můžete hezky sladit k stylu svého pokoje
- Využijete je i při stěhování do dalšího (třeba už vlastního) bytu
- Stojí pár korun
Dvě ze čtyř polic jsou tedy využity krabicemi a lékárničkou, kterou jsem naskládala do košíku pro lepší přehlednost. Co s tím zbytkem? Na prostřední polici mám umístěné papírové pořadače z IKEI, do kterých si dávám různé učebnice, důležité dokumenty a další věci, které by mohly působit chaoticky a povětšinou ani nejsou schopny stát samy o sobě. Jako designový prvek jsem přidala knihu, ústavní časopis, a vzpomínky na státnice - což bych stejně musela někde uskladnit a přišlo mi hezké mít to hned na očích. Prostor vedle jsem se rozhodla využít pro svůj Keepcup s nadějí, že když ho budu mít na očích, tak si ho nebudu zapomínat brát s sebou. No a v neposlední řadě zde mám pokladničku, která je tak kýčovitá, že se ji spíš snažím schovat, ale nechce se mi vyhazovat peníze za novou. Dřív jsem zde měla fotku, která na dané místo prostě sedla, ale s narůstajícím množstvím knih už na ni tak nějak nezbyl prostor (v současnosti chybí Velká kniha o kávě).
Vrchní police pak nabízí prostor pro věci, které až tak často nepoužívám a taky pro věci větších rozměrů (ačkoliv Albert nabízí dost místa na všech policích). Jako dekorace nesmí chybět kytka (něco jako dracena, IKEA), pak tác s potpouri (IKEA), který tam víceméně jen čeká na to, až přestanu být líná a někam ho uklidím. Své parkovací místo zde má i konev z IKEI, kterou používám tak jednou za týden, když si vzpomenu. Dočasně zde mám umístěný i přítelův zlatý pohár z baristické soutěže (ne já jsem bohužel nikdy pohár nevyhrála) a (teď už víceméně) jako dekoraci tady mám i svou starou na půl funkční zrcadlovku, kterou hodlám teď o víkendu při dovolené v Beskydách oprášit. Takže na vrchní polici doporučuji umístit věci, které se moc často nepoužívají a spíš prostoru dodají nějaký šmrnc.
No a abych nezapomněla, tak výše opěvovaného Alberta můžete koupit tady na tomto odkazu.
2. Komoda
Komoda byla na mém seznamu hned jak jsem se rozhodla přestěhovat. Hlavním důvodem byla asi, totálně povrchně řečeno, její úžasná modrá barva (ano já vím, že se pak bude blbě kombinovat k věcem v dalším bytě). Pak samozřejmě prostor, super tři šuplíky, které nabízejí dost prostoru pro mou tunu hader. Mimo to jsem se ale rozhodla pro dražší komodu oproti skříni (to byla asi moje nejdražší položka, kterou jsem na nový byt koupila) i z toho důvodu, že vzhledem ke své výšce poskytuje úložný prostor nahoře. V současnosti jsem na ni umístila kytku, kterou jsem dostala k narozeninám, aby to trošku oživila, a po pročištění se na ní stále nachází příliš mnoho kosmetiky (na mou obranu všechnu používám - skoro). Jelikož se jedná o místo, kde provádím finální úpravy než vyrazím do víru velkoměsta, tak jsem nad ni rovněž nalepila dva čtverce zrcadel (opět IKEA).
Co se týče vnitřní organizace komody, můj osobní tip je si oblečení rozdělit na hromádky dle nějakého kritéria. Například já vrchní šuplík používám pro spodní prádlo, ručníky a noční prádlo, a pro lepší přehlednost jsem v IKEI pořídila látkový organizér, který sice nejprve působil, že zabral dost místa v šuplíku, ale taky mi dost usnadnil orientaci v tom, kde mám jaké části oblečení hledat. Další šuplíky pak mám děleny tak, že v prostředním se nachází "kloudné" věci ve třech komíncích: kalhoty - šortky/sukně/mimo sezónní věci (myšleno v létě trika s dlouhým rukávem pro případ kdyby náhodou, a v zimě naopak tílka) - trika. Dost podobný systém jsem zvolila i ve spodním šuplíku, takže vždycky přesně vím, kam sáhnout a kam co uložit.
Další z mých tipů se týká skladování kosmetiky, kterou se máme tendence zahlcovat. Nahoře si nechávám věci, které používám na denní, případně týdenní bázi, ostatní jsem uskladnila do krabic. Dekorativní kosmetiku skladuji v taštičce, takže když potom spím někde mimo domov, tak se nemusím složitě balit a dohledávat jednotlivá líčidla po celém pokoji. Navíc jsem zde zrecyklovala truhlíky na bylinky, které jsem použila jako držák pro - mix líčidel a štětců - rtěnek - kartáčů, gumiček a dalších věcí do vlasů.
3. Držák na ramínka
Jelikož mám dost věcí, které potřebují být pověšené a na skříň už nezbývaly ani finance ani prostor, tak jsem použila tento držák (IKEA), který jsem koupila od kamarádky za poloviční cenu. Ramínka se dají za pár korun rovněž sehnat v IKEI. V současnosti čistě pro pocit estetična mám věci seřazené podle barev, ale v jakémkoliv článku o minimalismu (což občas mám tendence pokusit se být minimalista, ale asi jsem ještě nedospěla do té správné fáze) se spíše doporučuje věci řadit dle toho k čemu slouží. Díky super zarážkám na kraji jsem navíc prostor využila na jedné straně pro uskladnění čepic a klobouků, a na druhé straně na uskladnění tašek a kabelek.
Další nespornou výhodou tohoto věšáku je to, že nabízí prostor ve spodní části. Tam jsem strategicky umístila koš na prádlo (ačkoliv se musí nechat, že nejednou jsem vyprala úplně čistou halenu, která mi do koše spadla z ramínka). Vedle jsem skladovala různé tašky na cestování buď domů, do posilovny, nebo kabelky, které se nedaly zavěsit na bok věšáku. Vzhledem k tomu, že to působilo dost chaoticky, tak jsem si koupila tento piknikový koš, který když zrovna nepiknikuji, nestanuji nebo tak něco, tak využívám právě na uskladnění těchto věcí. A vpředu mám ještě jahodový domek pro králíka (kdyby někoho z vás zajímalo, co to sakra je :-D).
4. (Ustlaná) postel
Jestli někdy máte pocit, že i když máte uklizeno, tak váš pokoj vypadá rozbordelařeně, tak věřte tomu, že z velké části za to může neustlaná postel. Neříkám, že tam musíte vymýšlet kreace jako občas vymýšlím já (na ustlání postele jsem jednu dobu používala 5 dek), ale stačí že hezky poskládáte peřiny a (i v rámci hygieny) přes ně hodíte nějaký přehoz, který se dá leckde koupit za pár korun. A když máte hezkou výplatu, tak můžete investovat i do povlečení, které pokoji hned dodá nový nádech.
Co se týče záhlaví postele, tak jsem se rozhodla tam přidat světýlka, která jsem koupila nejspíš někde v Lidlu. Nebojte se není na to potřeba nic jako hřebíky a tak, já to připevnila průhlednými připínáčky a zatím to funguje.
A pro ozvláštnění jsem pomocí kolíčků přichytila k řetězu společné fotky (dají se na počkání vytisknout v DM). Nad postelí mám rovněž lapač snů, který mně stál hodně sil, peněz a utrpení, než konečně začal vypadat, tak jak vypadá (a koukám, že je ještě nakřivo z toho, jak se o něj každou chvíli někdo opře a shodí ho na zem). Jinak obraz mám opět z Pepca (pro dekorace Pepco určitě doporučuji - sice většina výrobků odtud stojí za starou Belu, ale od dekorací toho zas tolik neočekáváme, ne?)
Výhodou postelí je samozřejmě taky to, že mají hodně úložného prostoru. Proto je škoda to nevyužít. Ale aby všechny věci skladované pod postelí postupně neuvadaly pod vrstvou prachu, tak doporučuji za pár korun pořídit v Ikei plastové krabice na uskladnění (před pořízením přeměřte, jestli se vám vejdou pod postel). Já v nich skladuji například mimo sezónní věci a ložní prádlo.
I když jsem si myslela, že to úplně nebude fungovat, rozhodla jsem si pořídit noční stolek k posteli, jelikož mám ráda po ruce místo, kam si můžu odložit mobil, pití, knihu, masku na spaní atd...atd.. Bohužel to vypadalo, že vzhledem k tomu, že se stolek nachází v dráze otevírání dveří, tak tam nebude moct být, ale zlé se v dobré obrátilo a nějak to funguje. Určitě vzhledem k praktičnosti doporučuji si nějaký stolek pořídit - opět IKEA za pár korun. Ideálně si k němu přiveďte prodlužovák, abyste si případně mohli během noci nabít mobil a nemuseli pak ráno běžet přes celou místnost vypnout budík, aby náhodou neprobudil spolubydlící.
5. Stůl
Jakožto studenti trávíme nejvíce času u stolu (teda krom postele, že jo). Proto je potřeba aby na něm bylo co nejméně věcí a byl zde pořád prostor pro nějakou činnost. Ideální na to je pořídit si šuplíky (pokud je tedy již nemáte zabudované ve stolu). Já jsem ty svoje našla za 300,- Kč na bazos.cz, takže jsem někomu pomohla se jich zbavit a zároveň si levně vyřešila problém s uskladněním hromady věcí, které by jinak neměly místo. Stejně tak židle, kterou mám u stolu je z bazoše, za pár korun. Problém s popraskanou koženkou v oblasti sezení jsem vyřešila jednoduše a to tak, že jsem na ni hodila polštář. Takže za mě vřele doporučuji - pokud jste tight on budget, tak se určitě nebojte hledat věci z druhé ruky. Co se týče elektřiny, tak ta je na stole hodně potřeba, proto doporučuji si na stůl přivést prodlužovák, díky kterému můžete svítit lampičkou a nabíjet telefon, notebook, tablet a já nevím co ještě, zároveň. Na stole je pak super mít nějaké papírky, na rychlé zapisování myšlenek nebo poznámek z telefonního hovoru, kancelářské sponky, izolepu a stojan na tužky (například ze zavařovačky).
Stůl jsem si umístila pod okno, aby mi sem šlo hodně světla. Parapet jsem pak zkrášlila květinami (dobře se jim tady daří) a nebo i uschlými květy (sušená levandule a uschlé růže, co jsem dostala), které slouží jako dekorace. Do toho roztomilý stojan na svíčky z KIKU (hádejte odkud je svíčka a jejich 150 tisíc sester schovaných napříč všemi krabicemi, co Albert unese), abych tam občas měla taky trochu Hygges nebo jak se tomu říká.
Na co jsem obzvlášť hrdá v posledních dvou týdnech je tato krabice, ve které skladuji všechny kabely, kterou jsem koupila opět za pár korun v Pepcu. Když teď budu hledat sluchátka tak konečně budou na jednom místě a ne všude možně po místnosti, a ještě to oknu dodává jakýsi šmrnc.
Co se týče samotného okna, tak v létě je nutnost mít okno otevřené o něco větší, než v zimě. Jenže stejně tak v létě potřeba hmyzu nalézat do lidských obydlí je taky na vzrůstu, a já hmyz k smrti nenávidím. Jelikož máme debilní majitele, kterým přijde, že síťka, žaluzie nebo závěsy na okně určitě nejsou potřeba, rozhodla jsem si poradit sama (a tím nemyslím investovat do sítě na míru, která by stála majlant). Na internetu jsem sehnala tyto nalepovací pásky se sítí za asi 75,- Kč (dnes jsem na ně narazila taky v Tescu za 85,- Kč). Teoreticky se to dá pak ještě sundat a použít jinde, ale i kdyby ne, nebude vás to tak mrzet jako nějaké jiné drahé okenní sítě, které dost možná už nikdy nebudete mít možnost použít na jiném okně. (Doporučuji síť ustřihnout raději větší, protože pokud je moc malá, tak strhává nalepovací pásku a opadává a musíte to - bez nadsázky - sedmkrát přelepovat, aby to pak stejně spadlo).
Co se týče závěsu, samozřejmě zde nebyl. A jelikož máme dost světlý pokoj a navíc je v podstatě přímo naproti dalším oknům, takže sem každý vidí, tak jsem se rozhodla přimontovat si závěsy (bez záclony se holt musím naučit prozatím žít). Koupila jsem za 29,- Kč garnýž v IKEI a s asistencí jsem ji následně za deset minut deset hodin večer k radosti sousedů navrtávala do stěny (díry se pak dají zasádrovat že jo?). Závěsy mi ušila babička z látky z IKEI (prakticky šlo ale jen za zarovnání okrajů, takže mít mašinu, tak si to udělám sama - ale i tak děkuji babi!). Poselství této části příspěvku je - nebojte se vrtat do zdí - sádra váš věrný přítel je tu (samozřejmě pokud to majitel výslovně nezakázal, a i tak je lepší se zeptat, abyste třeba nepřevrtali nějaký kabel). Nejspíš budete pak stejně muset malovat, takže to už je pak jedno. Osobně tedy raději volím soukromí před nějakým nekomfortem, který by snad mohlo způsobit sádrování děr při vystěhovávání (i když ne vždy je to úplně lebeda). Navíc závěsy tak nějak opticky vyplní prostor a dají mu nádech domova.
6. Make things work!
A už jen pár drobností na závěr (stejně jsem se zase rozkecala jako vždy). Co pro mě hodně funguje jsou tyto háčky na dveře ve tvaru X (opět PEPCO za pár kaček), kde vznikají dva háčky na zavěšení věcí a dají se dát prakticky kdekoliv (mám je v koupelně i v pokoji).
Háček na dveřích plní hned dvě funkce. Dávám si na něj župan, který je první věc, co si po probuzení beru na sebe a funguji v něm, než se obleču do školy nebo do práce, takže je hned po ruce. Navíc vzhledem k uspořádání našeho bytu s ohledem na tmavost předsíně musíme mít prosklené dveře, přes které je vidět do pokoje a zároveň do něj proniká světlo (a stejně tak i z pokoje do předsíně), když jde například někdo v noci na záchod, takže to funguje do jisté míry i jako stínidlo, které trochu redukuje pronikající světlo.
Druhé místo, kde jsem začala tyto háčky používat je stůl. Je to tím, že výkroj v pracovní desce mi to jednak dovoluje (ale určitě se dají sehnat i ty chytré háčky, co fungují nějak na základě tlaku, gravitace či cosi, a nemusí být nikde zaháknuté) a jednak tím, že už mi batoh pod nohama hodně lezl na nervy, když jsem o něj co chvíli zakopávala. Proto ho teď věším na háčky a omezuji tím i šanci, že si ho králík z rozmaru dá na sváču.
A když už jsme u toho králíka, když jsem se sem stěhovala měla jsem velký strach, zda se mi sem vůbec vleze klec. Naštěstí je to vše jak vyměřené a dokonce zde ještě zbyl prostor, takže Fufňa může okolo klece vesele pobíhat a válet se v seně a následně ho roztahávat po celém pokoji (a pak se snažte mít uklizeno déle než jeden den). Klec ale nebyla jediný problém, protože spolu s králíkem taky přichází spousta věcí spojených s jeho péčí. K dispozici jsem měla po předchozím spolubydlícím průhledný plastový box (opět IKEA), který jsem se rozhodla využít na maximum. Víko mám vedle pračky v koupelně a dávám si na něj vyprané prádlo. To tak můžu pohodlně přenést až k sušáku aniž bych ho po cestě trousila za sebou. V krabici mám (víceméně) uspořádané všechny věci pro králíka. Všudy přítomné seno a penetky do záchodu trochu ničí pocit organizovanosti, ale co se dá dělat. Každopádně pokud máte zvířátko, tak takovýto plastový box zaručí minimálně, že koncentrace věcí jako je seno, bude alespoň trochu minimalizována na jednu oblast místnosti (pokud ho váš miláček všude neroznosí jako to dělá rád ten můj).
Doufám, že vás tento článek alespoň v něčem inspiroval (pokud ano, tak mi klidně dejte vědět v čem konkrétně), nebo jste se u něj pobavili, nebo si z něj třeba odnesli alespoň to, že můj králík se jmenuje Fufík (a říkám mu Fňufňa). A když ne, no tak holt ne. I blbá zkušenost je zkušenost.
Žádné komentáře:
Okomentovat